Proč u mnohočetného myelomu vzniká bolest?

Publikováno 7.4. 2015

Pro pacienty s mnohočetným myelom je typická zejména bolest zad. Bolesti zad samozřejmě patří mezi velmi časté potíže mnoha lidí a pro lékaře je leckdy složitým úkolem odhalit, co bolesti zad u konkrétního pacienta způsobuje. I pacient s mnohočetným myelomem může trpět bolestmi, které nesouvisí s jeho krevní chorobou.

Abychom objasnili důvody bolestí u pacientů s MM, je nutné začít podrobným pohledem na složení našich kostí. Kost je živá tkáň, která je schopna neustálé postupné přestavby – hovoříme o tzv. kostní remodelaci. Tato vlastnost kostem umožňuje svoji vnitřní stavbu pružně přizpůsobovat mechanickým nárokům, které se pochopitelně v průběhu života mění. Remodelace kosti je umožněna přítomností dvou typů buněk. Tu skupinu buněk, která vytváří novou kostní hmotu („kostní budovatele“) , nazýváme osteoblasty, druhou skupinu, která kostní hmotu naopak postupně odbourává („kostní destruktory“), nazýváme osteoklasty.

Mezi činností těchto dvou typů buněk panuje za normálních okolností přesná rovnováha, proto kostní hmoty nepřibývá ani neubývá a výsledkem je stále probíhající pomalá přestavba kostní struktury.

U pacientů s mnohočetným myelomem se v kostní dřeni objevují nemocné myelomové buňky produkující látku, která nutí osteoklasty („destruktory“) k intenzivnější činnosti. Tvorba nové kostní hmoty je naopak potlačena („budovatelé“ nepracují). Porušení dosavadní rovnováhy mezi „budovateli“ a „destruktory“ kostí vede v důsledku k ubývání kostní tkáně a vzniku tzv. osteolytických ložisek, tedy kostních dutinek – prázdných míst s rozpuštěnou kostní hmotou.

Takto postižená kost je samozřejmě méně mechanicky odolná a může docházet k jejímu poškození jak na úrovni mikroskopické, tak i ke vzniku klasických zlomenin. Obojí je pochopitelně doprovázeno bolestí – povrch kosti je totiž hojně zásoben nervovými zakončeními, jejichž dráždění způsobuje bolest. Zvláštní typ poškození kosti vidíme u páteřních obratlů – tam může dojít k situaci, že se chorobou poškozené obratle tlakem sníží (komprimují) – mluvíme o kompresivních zlomeninách.

Nejedná se tedy o rozlomení kosti, ale o násilné stlačení obratle. Mezi každými dvěma obratli páteře je otvor, z kterého vychází nervový kořen. Pokud dojde k výše popsanému stlačení obratlů, může dojít k útlaku právě těchto nervových kořenů a tím i k bolesti. Tato bolest je typicky vyvolána určitou tělesnou polohou (např. dlouhé sezení, otáčení, předklon), která vyvolá tlak na nerv a může se šířit či vytřelovat do různých částí těla, typicky do dolních končetin.

Je důležité upozornit na skutečnost, že tento typ bolesti může pacienta doprovázet i v době, kdy se hematologickou léčbou podaří utlumit aktivitu myelomu. Bolest tedy může být důsledkem (dříve aktivní) nemoci, nemusí být projevem její stále probíhající aktivity.

Kostní tkáň sice má jistou schopnost hojení, pokud však vlivem choroby dojde např. k výše popsané poruše vzájemného postavení obratlů, je tato situace zpravidla trvalá. Pouze v některých případech může být pacientovi doporučen operační zákrok, který „narovná“ zhroucené obratle.

Myelomové buňky produkují také zvláštní typ bílkoviny nazývané paraprotein. Jedná se o klonální, tedy navzájem shodné molekuly protilátek. Měření množství této bílkoviny v krvi a v moči lékaři využívají při kontrole chování nemoci. Tato bílkovina může v některých případech poškozovat nervová zakončení a způsobovat tzv. neuropatii. Podobně i léčba mnohočetného myelomu může vést k tomuto postižení nervů – existují totiž léky, které při dlouhodobějším užívání mohou neuropatii způsobovat. I neuropatie může být dalším důvodem nepříjemných pocitů či v některých případech i příčinou bolestí, které mohou doprovázet mnohočetný myelom.

O ČEM BOLEST U MNOHOČETNÉHO MYELOMU VYPOVÍDÁ

I když máte mnohočetný  myelom, neznamená to, že každá vaše bolest s touto chorobou souvisí. Existují různé druhy bolestí, kterými byste trpěli i bez diagnózy mnohočetného myelomu (např. bolesti zad při degenerativním onemocnění páteře, bolesti způsobené námahou či nevhodným přetěžováním apod.). Také už bylo řečeno, že bolest nemusí být vždy znamením nové aktivity choroby.

Někdy totiž můžeme pociťovat bolest v důsledku kostních změn, způsobených chorobou a to i v období, kdy je vlastní nemoc léčbou utlumena. Existují však samozřejmě i případy, kdy je bolest projevem nové aktivity onemocnění a je třeba znovu zahájit léčbu. Pokud se u vás objeví nové bolesti, je úkolem vašeho lékaře rozpoznat, co je jejich příčinou.

Rádi bychom na tomto msítě zdůraznili několik skutečností:

1. Ne každá bolest souvisí s mnohočetným myelomem.
2. Bolest je zpravidla výraznější na začátku nemoci, tzn. v době před stanovením diagnózy a při zahájení léčby.
3. Při úspěšné léčbě je šance na zmírnění, často i naprosté vymizení bolesti.
4. Bolest nemusí znamenat, že se vaše choroba zhoršuje.
5. Bolest můžete někdy pociťovat i tehdy, když je vaše choroba úspěšně potlačena.
6. Nově vzniklé, neustupující bolesti, změna charakteru chronické bolesti či bolesti neobvyklé intenzity jsou důvodem k hematologickému vyšetření.

 Zdroj: Pavlíček, P, Bučková P. Bolest a mnohočetný myelom, upravené vydání. Vydal Klub pacientů mnohočetný myelom, EXPISTUDIO, Brno, 2017.

Celá publikace je k dispozici na těchto stránkách (Klub – Publikace Klubu).