Pečujte sami o sebe

Související 26.2. 2015

Udělejte si občas volno, uvolněte se od stresu a odpočiňte si, jděte sami na procházku, do kina, popovídat si s kamarády. Několik hodin mimo domov může zcela změnit vaše pocity a dodat energii. Využívejte čas, kdy váš partner není doma jen pro sebe. Práce, které můžete odložit odložte a čtěte si, relaxujte, spěte nebo prostě nedělejte nic. A nevyčítejte si to, ento čas potřebujete.

Pokud je to možné, pokuste se udržovat svého partnera v činnosti – např. pro něj plánujte návštěvy, zapojujte ho do domácích povinností. Pokud on sám chce, nechejte ho, aby trávil svůj volný čas sám nebo se svými přáteli podle své chuti a možností.

Je snadné se domnívat, že musíte myslet pozitivně, zakrývat negativní pocity a hněv před svým partnerem a dalšími rodinnými příslušníky. Myslet pozitivně vám může pomoct čelit partnerově nwmoci, ale nemyslete si, že musíte být „pozitivní“ stále. Mnozí psychologové tvrdí, že naopak snaha o dlouhodobé pozitivní myšlení v člověku vyvolává zárodky deprese. Myslet pozitivně prostě člověk nemůže trvale, logicky občas selhává. Za toto selhání se obviňuje a tím se začíná točit spirála, která může vést místo k pozitivitě k negativitě. Když budete jeden den smutní, neznamená to, že nad sebou ztrácíte kontrolu nebo že nedokážete znovu myslet pozitivně. Dovolte si občas plakat, zlobit se, být smutní  nebo prostě bez nálady. A pokud pro vás budou tyto změny nálad náročné, neobávajte se požádat o pomoc (rodinu, přátele, pomáhající organizace nebo psychologa). Současný životní styl na nás klade vysoké nároky a závažné onemocnění člena rodiny představuje velmi obtížnou životní situaci.

Kdykoliv se dostaneme v běžném životě do situace, ve které si nevíme rady, obrátíme se na odborníka. Nepřemýšlíme o tom, zda o pomoc požádáme např. daňového pradce, elektrikáře nebo lékaře. Proč by tímto odborníkem nemohl být dobrý psycholog. Většina specializovaných center pro léčbu myelomu působí při hematoonkologických klinikách a ty mají vazbu na klinické psychology. Neobávejte se využít jejich služeb.

Máte-li pocit, že máte všeho nad hlavu a těžko situaci zvládáte, promluvte si o svých pocitech s vaším partnerem, s ostatními členy rodiny, s lékařem nebo se sestrou. Neodkládejte tento rozhovor, protože se domníváte, že jste selhali. Tak to není, naopak hrozí, že potlačování těchto pocitů může postupně přerůst v pocit viny a vy se začnete zlobit. Pokud nebudete tyto pocity ventilovat, může se stát, že se začnete v běžných situacích chovat neobvykle (můžete být podráždění, přecitlivělí, jednat přehnaně, neočkávaně a může dojít až rozvoji úzkostných stavů nebo deprese). Vaše pocity nejsou sobecké nebo nevýznamné, jsou právě tak důležité jako pocity vašeho partnera.

Dobré tipy

• nechejte jiné, aby vám pomohli, požádejte o pomoc, když ji potřebujete;
• snažte se vědět o myelomu a jeho léčbě co nejvíce. Pokud to považujete za důležité, nebojte se, se svolením vašeho partnera, požádat jeho ošetřujícího lékaře o soukromý rozhovor a proberte s ním všechny své obavy a nezodpovězené otázky;
• potřebujete-li doma odbornou pomoc, zeptejte se na možnost domácí péče, neobávejte se obrátit na sociální pracovníky;
• k získávání informací vyhledávejte jen ověřené zdroje – na internetu najdete mnoho zavádějících informací, které mohou zvýšit vaši úzkost;
• ověřené informace a životní zkušenosti můžete také získat od členů pacientských organizací a na setkáních a seminářích určených pro pacienty a jejich blízké (Česká myelomová skupina, Klub pacientů mnohočetný myelom);
• v případě potřeby využijte informační linky nebo elektronické dotazníkové formuláře na webech ověřených organizací (např. České myelomové skupiny nebo Klubu pacientů mnohočetný myelom);
• pečujte o své zdraví – jezte pravidelně vyváženou stravu, nejezte ve spěchu, neodbývejte se, nezapomínejte dostatečně pít;
• nezapomínejte na pravidelný pohyb, nemusíte nutně cvičit, ale 20 minut svižné chůze denně představuje vhodnou formu pohybu;
• udělejte si volno pár hodin nebo den, kdy se cítíte unaveni, tento čas věnujte jen sobě a dělejte jen to, co opravdu chcete – i vy potřebujete pomyslně „dobýt baterky“;
• nezanedbávejte své koníčky, pravděpodobně na ně budete mít méně času, ale nevzdávejte se jich úplně;
• nezanedbávejte své přátele, svou rodinu – nevyhýbejte se společným setkáním, pokud jste spolu rádi trávili čas před tím, než váš partner onemocněl není důvod to měnit. Mluvte s nimi otevřeně, může to usnadnit mnoho situací. Nepřebírejte za ně pomyslnou odpovědnost tím, že jim budete zatajovat některá fakta;
• každý den si najděte aspoň půl hodiny jen pro sebe a relaxujte. Můžete si např. číst, vypít v klidu čaj nebo kávu, ponořit se do vlastních myšlenek, věnovat se něčemu, co máte rádi nebo meditovat;
• psaní deníku může mít přínos jak pro vás tak pro vašeho partnera, ale také pro lékaře. Pomůže utřídit myšlenky a také může přinést jiný pohled na události daného dne nebo přínést určitou formu relaxace;
• nenabízejte svému partnerovi „zdravý způsob života“ pokud o něj sám nejeví zájem. Promluvte si s jeho ošetřujícím lékařem o tom, co je opravdu nutné v dosavadním způsobu života změnit a co by bylo vhodné změnit. To co je nutné změnit – to změňte. Co by bylo vhodné změnit o tom diskutujte a měňte postupně nebo neměňte vůbec. Pokud budete naléhat, může to přivodit mnoho zbytečných nedorozumnění a zvyšovat míru napětí mezi vámi a partnerem;
• pokuste se naučit mluvit a popisovat vše výstižně a přesně, dívat se na věci a události s nadhledem, vyhýbejte se zbytečnému hodnocení pokud nemáte k dispozici dostatek objektivních informací – tento postup vás může ušetřit mnoha zatěžujících situací;
• dodržujte spánkový režim, choďte spát před půlnocí, ve zvlášť obtížných obdobích se poraďte o možnosti brát krátkodobě léky na spaní. Také můžete využít nastavení předspánkového rituálu – např. před spaním vypít meduňkový čaj nebo teplé mléko s medem, půl hodiny před spaním vypnout televizi a číst si, poslouchat příjemnou hudbu a pod.;
• snažte se dívat na všechny věci a události z té příjemnější strany a když se vám to nepodaří, tak se na sebe nezlobte – ne vždy je to možné.