Osteonekróza čelisti při léčbě bisfosfonáty
Publikováno 25.8. 2014
Bisfosfonáty se používají pro omezení odbourávání kostní hmoty mnoho let. Po zavedení vysoce účinných dusíkatých typů (např. Bondronat, Pamidor, Zometa), se projevily jejich vedlejší efekty vznikem do té doby neobvyklé komplikace – osteonekrózy čelisti. Poprvé byla popsána v roce 2003. Delší dobu je známá podobná komplikace vzniklá po ozařování pro nádory hlavy a krku – osteoradionekróza. Nekróza čelisti způsobená chemickou látkou není ale úplně nový jev – u dělníků v sirkárnách, kde se v první polovině 19. století používal pri výrobě bílý fosfor se objevovala tzv. fosforová čelist – “phossy jaw”.
Osteonekróza čelisti se projevuje jako ložisko obnažené, nekrotické kosti, které může být bolestivé. Defekt kosti provází dráždění a zánět přilehlých měkkých tkání. Pokračující osteonekróza může způsobovat uvolňování a viklavost okolních zubů. Pokročilá stadia vedou až ke zlomení čelisti.
Provokujícím momentem pro vznik osteonekrózy je porušení kosti čelisti a sliznice, většinou se jedná o extrakci (vytržení) zubu. Osteonekróza může vzniknout také pod špatně sedící zubní protézou. Hojení rány v kosti, jejíž metabolismus je účinkem bisfosfonátů narušen probíhá velice obtížně. Riziko rozvoje osteonekrózy čelisti také stoupá s dobou aplikace a se zvolenou dávkou daného bisfosfonátu. Většina pacientů s osteonekrózou čelisti užívala některý z bisfosfonátů déle než tři roky.
Léčba již vzniklé osteonekrózy je obtížná. U nepříliš rozsáhlých počínajících ložisek se používají výplachy úst antiseptickými roztoky (Corsodryl, Stopangin) a lokální ošetření nekrotických okrsků (štětičky s peroxidem vodíku). Nutná je také pečlivá ústní hygiena a odstranění případného dráždění dásní převislými výplněni nebo nevyhovujícími protetickými pracemi (můstky, korunky). Pokročilejší stavy je nutné řešit chirurgicky, podle rozsahu nekrózy se provádí egalizace (zarovnání a hlazení) kostních hran, odstranění odumřelé kosti (sekvestrotomie) a u rozsáhlých ložisek je někdy nutné i částečné odstranění (resekce) čelisti. Chirurgická terapie je však svízelná kvůli špatnému hojení poškozené kostní tkáně.U pacientů s nově vzniklou osteonekrózou a v případě chirurgické léčby se podávají širokospektrá antibiotika (např. Augmentin, Dalacin C, Neloren).
Protože léčba již vzniklé osteonekrózy je zdlouhavá a často neúspěšná, je nutné ji předcházet. Každý pacient by měl být před zahájením terapie bisfosfonáty pečlivě vyšetřen zubním lékařem. Všechny extrakce zubů je vhodné provést před zahájením terapie bisfosfonáty. V ústech se ponechávají jen ty zuby, které budou ještě delší dobu sloužit. Je přirozené, že v momentě, kdy je u někoho diagnostikována závažná celková choroba jdou ostatní záležitosti stranou. Vzhledem k riziku závažných komplikací by si ale měl každý těch několik desítek minut na návštěvu zubního lékaře vyhradit.
Osteonekróza čelisti se sice velice špatně léčí, ale lze jí úspěšně předcházet. Moderní zubní lékařství umí zachránit mnoho zdánlivě ztracených zubů, proto je i během terapie bisfosfonáty nutné docházet na běžné, pravidelné prohlídky k zubnímu lékaři. Při běžném ošetřování zubů jako jsou výplně (plomby) nebo korunky vznik osteonekrózy čelisti nehrozí. Vždy však vašeho zubního lékaře upozorněte na to, že užíváte bisfosfonát a že se obáváte rozvoje osteonekrózy čelisti. Pokud již je nutné některý zub extrahovat je vhodné přerušit podávání bisfosfonátu a nutné je podávání antibiotik před vytržením zubu i několik týdnů po něm. Nejdůležitější v boji proti vzniku osteonekrózy jsou však stále pravidelné zubní prohlídky a léčba i drobných zubních kazů a zejména pečlivá hygiena.