Dvacáté osmé Info odpoledne v Plzni

Publikováno 30.4. 2024

Téma: Mnohočetný myelom a rehabilitace aneb jak může RHB pomoci v běžném životě; Význam zobrazovacích metod při diagnostice myelomu

Termín: 7. listopad 2023

Význam zobrazovacích metod při diagnostice a léčbě mnohočetného myelomu

V diagnostice a léčbě mnohočetného myelomu se využívá řada zobrazovacích metod, pokusím se je v následujícím sdělení představit a popsat jejich význam. Jako základní, dlouhodobě používanou zobrazovací metodu, vnímáme RTG vyšetření. V současné době hojně a výborně pomáhá lékařům prvního kontaktu (praktičtí lékaři) v době před stanovením diagnózy. Výhodou je jednoduchá dostupnost a krátké čekací doby – jde o tzv. vyšetření na počkání. Pacient nečeká a lékař se velmi rychle zorientuje v základní problematice a může stanovit první odhad diagnózy. Při jednoduchosti metody jde paradoxně o metodu v této oblasti nejcitlivější, proto ji ráda využívám, pokud potřebuji vyšetřit skelet lebky, prozradila paní doktorka. Na snímcích lékař zřetelně vidí drobné černé flíčky signalizující přítomnost osteolytických ložisek. RTG vyšetření je výborné i v okamžiku, kdy pacient přichází s bolestí a lékař potřebuje rychle zjistit, zda se jedná o zlomeninu nebo ne. Obecnou nevýhodou RTG vyšetření je malá citlivost, lékař vidí pouze kosti a vzduch, nejsou viditelné žádné orgány. Např. na prostém RTG pánve jsou viditelné kosti, klouby a případné kloubní náhrady. Z orgánů uložených v dutině břišní a v malé pánvi není viditelné vůbec nic (např. játra, slezina, tlusté střevo, močový měchýř a další). Podobně u prostého snímku srdce a plic jsou viditelné pouze stíny.

S odstupem času se začala používat magnetická rezonance (MR), která je vnímána jako vysoce citlivá vyšetřovací metoda a patří mezi to nejlepší, co máme v současné době pro zobrazení měkkých tkání a nervů k dispozici. Při pohledu na snímky páteřního kanálu a míchy z CT a MR je i pro naprostého laika patrný zřetelný rozdíl co se jasnosti a ostrosti obrazu týká. Lékař může naprosto přesně vysledovat jednotlivé nervové dráhy okolo páteře. Pacient přitom není vystaven vůbec žádnému rentgenovému záření. Indikace MR pro pacienty s myelomem proto lékař zvažuje především v okamžiku, když hledá nějaký problém v nervové struktuře. MR mu na rozdíl od CT umožní vidět příčinu problému, například přesně ukáže, zda je přítomen otok, nebo zda jde o výhřez meziobratlové ploténky. Čekací doby na vyšetření se pohybují okolo jednoho měsíce. Jednoznačnou výhodu má tato metoda pro pacienty alergické na kontrastní látku, protože se používají látky hypoalergenní. MR s sebou ovšem nese i několik nevýhod, které mohou být pro některé pacienty nezvladatelné. Na prvním místě stojí vysoká míra hluku, přístroj totiž po celou dobu vydává různé, ne příliš příjemné zvuky. Jsou sice tlumené chrániči sluchu (špunty do uší), ale zároveň je nutné být ve sluchovém kontaktu s personálem. Druhým, neméně nepřekročitelným problémem může být pro pacienty trpící klaustrofobií velmi úzký vyšetřovací prostor. Dokonce je stanovená váhová limitace ve výši 130 kg, která je nepřekročitelná. Třetí problém je spojen s dobou a způsobem vyšetření – může trvat 30 až 90 minut, pacient po celou dobu leží na zádech, na tvrdé podložce a bez jakéhokoliv pohybu. Přístroj je totiž vysoce citlivý, organismus je snímán doslova „po atomech“ a každý pohyb znamená „šmouhu“ na snímku čímž se zásadně snižuje čitelnost a ztrácí se odpovídající výpovědní hodnota. Kombinace tří výše uvedených faktorů může navodit situaci, kdy pacient vyšetření není schopen dokončit nebo je vůbec není schopen podstoupit. Absolutní kontraindikací je implantovaný kardiostimulátor – přístroj by funkčnost kardiostimulátoru zásadním způsobem poškodil.

Praktické možnosti fyzioterapie u myelomu

Možností první volby je individuální léčebná tělesná výchova (LTV) vedená zkušeným fyzioterapeutem s cílem snížit nebo naprosto eliminovat bolest, se kterou pacient přichází. Zároveň se fyzioterapeut snaží cílenými cviky a speciálními technikami posílit hluboký stabilizační systém. Jednoduše lze říci, že při individuální fyzioterapii cílíme na to, aby se svaly s tendencí zkracovat protáhly a svaly s tendencí oslabovat se, posílily. Zároveň je celé cvičení vedeno tak, aby se člověk naučil co nejlépe zvládnout doporučené cviky a mohl správně cvičit i v domácím prostředí. Důležité je dostat do podvědomí člověka základní informaci. Cvičit se nemá až v okamžiku, kdy se bolest projeví, ale cvičení by mělo představovat určitou formu prevence bolestí zad.

Možná jste už někdy slyšeli něco o Škole zad. Takto se nazývá soubor cviků a doporučení, jak správě sedět, chodit, vstávat, zvedat těžké předměty apod. Jednoduše řečeno, jde o praktickou edukaci, jak nepřetěžovat svá záda a svalový aparát udržovat v co nejlepším fyziologickém držení. V úvodu Školy zad by se tedy měl každý fyzioterapeut poctivě zjistit, jaký je váš každodenní režim, jak dlouho a jakým způsobem se pohybujete, jaké pohyby provádíte častěji a kolik času jednotlivým činnostem věnujete (ležení, sezení, dlouhodobé stání, pohyb apod.). Je nutné zmapovat pohyby, které se mohou zdát marginální, ale vzhledem k jejich náročnosti a častému používání je opak pravdou např. jak zvedáte břemena, nosíte nákup, nebo ukládáte nákup do kufru auta. To je, možná překvapivě, jeden z nejproblematičtějších pohybů, přičemž nejnáročnější je okamžik vytahování břemene z kufru auta, především u typů aut s hlubokým kufrem. Nepříjemné je rovněž, pokud dlouhodobě něco děláte v mírném předklonu.

Více informací najdete v Bulletinu-klubovém časopisu z června 2024. V tištěné podobě je k dispozici na specializovaných ambulancích do okamžiku rozebrání, v elektronické podobě pouze pro členy Klubu.