Dvacáté osmé Info odpoledne v Brně
Publikováno 10.2. 2022
Téma: Vše o myelomu aneb aktuální problémy pacientů a jejich lékařů.
Termín: 8. září 2021.
Pan profesor Luděk Pour si nejdříve položil otázku vztahující se k tématu jeho prezentace. Co nás v dnešní době tolik trápí? A hned si také odpověděl: „trápí nás covid, a trápil nás dlouho. Ale já chci být optimista a myslím si, že pro rozumné lidi by mohl covid pomalu končit“. Pan profesor zdůraznil, že v žádném případě nechce být advokátem očkování, ale jak se zatím ukazuje, v současné situaci zatím nic jiného, co by nabízelo nějakou jistotu pomoci, nemáme. Bohužel současná společnost klade velký důraz na vysokou míru informovanosti, a tak žijeme ve světě, který je doslova informacemi přehlcen. Dokonce se uvádí, že naši prarodiče a praprarodiče získali za celý svůj život tolik informací, kolik my jich získáme během pár běžných dnů.
Nejde jen o to, že nám všem začíná pomalu vládnout přemíra informací, ale také o to, že existuje přemíra způsobů, jak názor kteréhokoliv diskutéra (často ničím nepodložený, nebo podložený pochybnými fakty, pouhým jeho očekáváním či předpokladem), dostat k uším a myslím dalších lidí. Tak jsou v prostoru šířeny názory navzájem si odporující, mnohdy podpořeny pouhou touhou po senzaci nebo „zviditelnění“ dotyčného řečníka. A zaplňují virtuální prostor, doslova na nás útočí ze všech stran a uniknout jim je v běžném životě téměř nemožné. Pan profesor zdůraznil, že nezná jednoduchý recept, jak se v takovémto prostředí bezpečně pohybovat, jak touto mediálnímu tlaku jednoduše uniknout. Jeho zkušenost mu napovídá, že vlastně ani není žádoucí se před touto „informační smrští“ uzavírat. Spíše by se klonil k tomu, abychom se snažili dávat si dostupné informace (nebo ty z nich, které nás zaujmou) postupně do celkového kontextu. A pokud máme pocit, že jde o informace příliš odborné, potom se obrátit na lidi, kterým věříme, protože se nám důvěra do nich vložená v minulosti vyplatila.
V další části prezentace pan profesor doporučil, aby se všichni testovali a v případě pozitivity okamžitě kontaktovali své praktické lékaře nebo hematoonkology. Spousta pacientů onemocnění zvládla zcela bez problémů, nepotřebovali žádnou speciální léčbu, ale rovněž existuje spousta pacientů, kteří prošli tak těžkým průběhem, že jej bohužel nezvládli. Lékaře v souvislosti s touto chorobou stále trápí spousta otázek připomínající pokoru k věcem nám neznámým. Ne vše umíme ovlivnit a zvládnout. Jak pan profesor zdůraznil – my hematoonkologové si toto uvědomujeme. Náš obor nám toto vše neustále připomíná, ale covid-19 tuto situaci ještě umocnil. My samozřejmě intenzivně vše sledujeme, jak u nás, tak v zahraničí, sbíráme zkušenosti z různých pracovišť i států, sami se snažíme zajistit si co nejpřesnější data a věříme, že co nejdříve tuto nemoc poznáme hlouběji. Už v tomto okamžiku jsme na tom o hodně lépe, než jsme byli na podzim roku 2020. A věřím, že za rok už budeme zase o kus dál a třeba už nebude covid-19 ústředním tématem naších setkání. Moc bych si to přál.