Dvacáté třetí Info odpoledne v Olomouci
Publikováno 30.4. 2024
Téma: Nové léky a přístupy v léčbě myelomu; Výživa u pacientů s mnohočetným myelomem
Termín: 6. říjen 2022
Paní magistra hned v úvodu uvedla, že pro pacienty s mnohočetným myelomem není určena žádná speciální dieta, pokud jsou nějaká omezení doporučována, jsou zaměřená spíše na doprovázející nemoci (např. zvýšený krevní tlak, diabetes nebo poškození funkce ledvin) nebo jsou doporučována v náročných léčebných okamžicích (např. transplantace, průjmy, nechutenství). V první části prezentace se proto zaměřila spíše na obecnější doporučení pro onkologicky nemocné. Vyvážená výživa u všech onemocnění tohoto typu zásadním způsobem přispívá k úspěšné léčbě. Tělo, které je dobře saturováno všemi živinami, dokáže lépe zvládnout a tolerovat léčebné postupy, které by v případě podvýživy pacienta bylo obtížné realizovat. Vyvážená výživa také přispívá ke snížení rizika výskytu infekčních komplikací, přispívá k rychlejšímu přihojení štěpu při autologní transplantaci krvetvorných buněk a k rychlejší obnově krvetvorby, má vliv na fyzický stav a celkově ovlivňuje kvalitu života každého z nás.
Abychom si dokázali lépe představit, co přesně s sebou nese sousloví vyvážená strava, probrala paní magistra podrobněji zásadní složky potravy, které k vyváženosti stravy zásadním způsobem přispívají. Bílkoviny jsou pro onkologicky nemocné zásadní složkou potravy z hlediska udržení svalové hmoty a svalové síly, jsou důležité pro udržení funkčnosti imunitního systému a nezbytným předpokladem k dobrému a rychlému hojení ran. Napomáhají při tvorbě transportních systémů a enzymů, tvoří protilátky, hormony a regulační peptidy, hrají specifickou roli při detoxikačních procesech a napomáhají při ochraně jaterních buněk. Pro zdravého člověka s běžnou fyzickou aktivitou se doporučuje příjem asi 0,8g/kg/den, u onkologických pacientů se doporučuje zvýšení denního příjmu na 1g/kg/den, při vážnějších stavech a pokud je to možné až na 1,5 g/kg/den. Bílkoviny je možné najít v potravě rostlinného i živočišného původu. Bílkoviny rostlinného původu jsou označované jako neplnohodnotné bílkoviny, protože neobsahují esenciální aminokyseliny, doporučované jsou především luštěniny a obiloviny (cizrna, oves, čočka), ořechy (mandle, kešu), ale také zelenina a ovoce (avokádo nebo brokolice). Bílkoviny živočišného původu jsou označovány jako plnohodnotné, aminokyseliny obsahující. Doporučované jsou především vaječné bílky, maso (kuřecí, vepřové nebo hovězí), dále mléko a mléčné výrobky nebo ryby (losos, tuňák).
Další složku tvoří sacharidy, představují okamžitý zdroj energie, jsou podstatné pro metabolismus mozku, jejich příjem předchází rozvoji katabolismu svalstva (redukci svalové hmoty samotným metabolismem, tedy destrukci svalové tkáně pro získání potřebných zdrojů výživy), podílí se na vytváření energetických zásob těla a tvoří součást některých hormonů. Zdroj sacharidů může být jak živočišného, tak rostlinného původu. Živočišné sacharidy jsou přítomné v mléce (laktóza), rostlinné přijímáme formou luštěnin, obilovin a obilných výrobků (mouka, pečivo), dále v ovoci, zelenině a bramborách. Další nezbytnou složkou jsou tuky představující nejbohatší zdroj energie a hlavní zásobní formu energie v těle v podobě tukové tkáně. Tuky chrání vnitřní orgány (např. ledviny), fungují jako tepelný izolátor a zásadní stavební součást buněk nebo hormonů. Napomáhají dobrému vstřebání vitamínů rozpustných v tucích, dodávají potravinám příjemnou chuť (tzv. nosiče chuťových a aromatických látek), usnadňují žvýkání, rovněž ovlivňují zánětlivé procesy a srážení krve. Tuky lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří nasycené mastné kyseliny, ty lze ještě rozdělit na viditelné (např. máslo, sádlo, lůj, kokosový a palmový tuk, kakaové máslo) a skryté (maso, uzeniny, mléčné výrobky). Tento typ tuků se podílí na zvyšování hladiny cholesterolu. Druhou skupinu tvoří mononenasycené mastné kyseliny, řadíme zde nejčastěji olivy, řepku a ořechy (pistácie, lískové ořechy, arašídy, kešu, mandle nebo avokádo), tyto tuky mají neutrální vliv na hladinu cholesterolu. Třetí skupinou jsou polynenasycené mastné kyseliny, lze zde zařadit vlašské ořechy, sóju, lněné, slunečnicové a sezamová semínka a oleje z nich lisované, rybí tuk a ryby obecně (losos, makrela, sleď), tento typ tuků se podílí na snižování hladiny cholesterolu. Obecně se doporučuje preferovat příjem tuků s převahou nenasycených mastných kyselin, které mají příznivý vliv na srdce a cévy, nasycené mastné kyseliny totiž zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění. Vysoce doporučovaný je příjem omega-3mastných kyselin (ryby a rybí tuk), které mohou být velmi dobrou prevencí vzniku aterosklerózy a trombózy, rovněž vykazují protizánětlivý efekt a mohou sehrát dobrou roli v prevenci srdeční arytmie.
Nelze zapomenout na vlákninu, tedy na jedlé části rostlin, které organismus nedokáže v tenkém střevě strávit a vstřebat, proto přechází do střeva tlustého, kde je vítaným zdrojem potravy pro „dobré“ bakterie, tolik pro náš organismus potřebných. Příjem vlákniny má na lidský organismus prokazatelně dobrý vliv, zlepšuje pohyb střev, navozuje pravidelnost vyprazdňování, předchází rozvoji zácpy, protože je vhodnou potravinou pro střevní mikroflóru, může tak její příjem přeneseně pozitivně ovlivnit imunitu. Zrychlený průchod natráveného střevního obsahu snižuje čas působení možných škodlivých látek ve střevě, je rovněž prokázáno, že vláknina na sebe dokáže navázat karcinogenní látky. Vláknina rovněž zpomaluje vstřebávání glukózy, tento efekt má zejména rozpustná vláknina, např. ovesné či ječmenné otruby, pektin (nejvíce pektinu obsahují jablka nebo angrešty) nebo doplněk stravy psyllium. Nerozpustná vláknina je známá často jako „střevní kartáč“, váže na sebe vodu a je to přesně ten typ vlákniny, který usnadňuje průchod natráveného obsahu střevem (obilniny, ořechy, luštěniny, zelí nebo kořenová zelenina).