Bulletin – prosinec 2017
Publikováno 4.1. 2018
Klubový časopis č. 3, ročník IX., vydaný v prosinci 2017, neprodejné
Vážení a milí přátelé,
je tu adventní čas a konec roku. A já si zase říkám: „kam se poděl“? Vrací se mi myšlenky o zrychlování času. Opravdu se čas zrychluje nebo jeho tok jen vnímáme v různých obdobích našeho života a s odlišnou životní zkušeností jinak? Takhle jsem tu už s vámi jednou společně uvažoval, takže vidíte, že mi to nějak pořád nedá. Tentokrát to zkusím jinak. Co jsme se o čase učili ve škole? Internet bude rychlejší, píše se zde: „Čas je možné definovat jako neprostorové lineární kontinuum, ve kterém se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Důležitým pojmem je tzv. šipka času, která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínání vesmíru“. Tak teď si nejsem jistý. Je tedy možné, že máme na plynutí času nějaký vliv? Zkusím to jinak. Copak si o čase myslí filozofové?
Třeba takový Aristoteles. Podle něj čas neexistuje samostatně, ale představuje veličinu odvozenou z pohybu. To je nadějné. Jenže, obě veličiny se nesmí zaměňovat. Co je tu dál? Aristoteles rozlišoval mezi tím, pokud je čas svázán pouze s pohybem nebo pokud je svázán s pohybem a s duší. To sice nezní příliš vědecky, ale jde přece o Aristotela, že ano! A mnozí psychologové a další vědci začínají o existenci „něčeho“ co by se dalo nazvat duší uvažovat a mluvit čím dál častěji. Takže čtu dál. Aristoteles říká, že pokud s časem spojíme jen pohyb potom se obě veličiny rozvíjejí postupně a jsou tvořeny jediným přítomným okamžikem, který se dál proměňuje podobně jako vesmír. Takový čas je chápán jako věčný a plyne konstantně. Pokud se k času a pohybu přidá ještě naše mysl, pak se z postupné veličiny stává veličina trvalá. Díky mysli (paměti) totiž dokážeme vzpomínat nebo předvídat. Teoreticky se tak můžeme v čase vracet nebo posouvat kupředu. Trochu náročné, ale svítá mi jistá jiskřička naděje. Že bychom přece jenom měli možnost plynutí času ovlivnit? Svou myslí, pamětí, svým bytím? Nechci tvrdit, že bychom snad myšlenkou dokázali zpomalit nebo zrychlit hodinové ručičky, ale možná bychom mohli „svůj čas“ prožívat více či méně intenzivněji. Uvědomuji si, že se mi někdy stane zvláštní věc. Něčemu se začnu intenzivně věnovat, moc mě to baví, najednou si vzpomenu, že mám být někde jinde. Vyděšeně vyběhnu, abych to stihl a ono je kupodivu všechno v pořádku. Času mám dost. Zvláštní. Co když existuje také souvislost mezi naplněním času a jeho rychlostí plynutí? Nezbývá, než ještě chvíli pátrat dál.
Narážím na informace České astronomické společnosti a dozvídám se, že slovo „čas“ většinou chápeme zcela intuitivně. Pokud bychom ho však chtěli definovat, dostaneme se do poměrně velkých obtíží. Klasická logika dokonce na pojem „čas“ nahlíží jako na pojem natolik obecný, že ho ani definovat nelze. V hlavě mi začíná vířit mnoho myšlenek a říkám si: „Co když je to všechno vlastně jinak?“. Mám rozhodně o čem přemýšlet a vlastně k tomu mám ideální příležitost. Naši předci období adventu, Vánoc a zimy mimo jiné využívali k společným posezením, vzájemným setkáním a zvali se: „přijďte na besedu“. Tak to letos zkusím se svými nejbližšími a přáteli i já. Jen tak si sednout a popovídat si. A jedno téma pro společné rozhovory a k zamyšlení už rozhodně mám.
Milí přátelé, přeji vám kouzelné prožití svátků vánočních, hodně společné pohody, radosti a krásných chvil s vašimi nejmilejšími. Těším se na všechna společná setkání v roce 2018 a přeji vám i vašim milým hodně zdraví, sil a optimismu.
Petr Hylena, předseda spolku
Podrobný obsah čísla:
- Příběh pana Rudolfa II
- Elektronický recept ano nebo ne
- Informační odpoledne Klubu pacientů MM v Praze
- Informační odpoledne Klubu pacientů MM v Olomouci
- Informační odpoledne Klubu pacientů MM v Plzni
- XIII. Vzdělávací seminář pro nemocné s mnohočetným myelomem, jejich rodinu a přátele
- Panelová diskuse s odborníky aneb otázky a odpovědi